Podobně jako u ostatních pozůstatků dávných sídel v okolí, ani zde nejsou na první pohled patrné důkazy přítomnosti člověka. Přesto však tato místa psala historii naší země a určitě stojí za malou odbočku při procházce údolím Šembery.
Hradiště Staré zámky
Protáhlá, dnes zalesněná ostrožna se strmými svahy se zdvíhá asi 60 metrů nad říčkou Šemberou. Přístupná je pouze od jihu, kde ji přetíná mohutné valové a příkopové opevnění. Plošina byla osídlena již v mladší době bronzové (1300 př. n.), mohutné opevnění pak vzniklo v pozdní době halštatské (500 př. n. l.). Na opevněné plošině o rozloze 1,3 ha se v 6 – 8. století usadili Slované a na její výspě byl v roce 1357 založen hrad Šember – viz níže.
Doubravčice představují jedno z nejstarších slovanských hradišť v Čechách. Ve své době nesloužilo zřejmě především k obytným účelům, neboť byla odkryta pouze řídká zástavba, ale uvažuje se spíše s vojensko-obranným charakterem strážního bodu nad soutěskou v údolí Šembery ve spojitosti s obchodní cestou a vyhledáváním nerostných surovin v okolí. Výjimečné postavení hradiště může dokládat i jeho poloha na samém okraji silně osídlené oblasti v povodí říčky Šembery.
Fortifikační systém vymezuje plochu asi 13 ha, z toho vnitřní areál má rozlohu 1,3 ha. Vnější val je 18 m široký, 4 m vysoký a přepažuje ostrožnu v délce 147 m, před ním je příkop dnes široký 12 m a hluboký od 2 do 3 m. Následuje soustava druhého, třetího a čtvrtého valu z doby keltské (halštatské) až raně středověké.
Rozsáhlý archeologický výzkum v letech 1961 – 1977 vedený J. Kudrnáčem přinesl rozsáhlé poznatky o opevnění i vnitřní zástavbě. Nálezy jsou uloženy v Archeologickém ústavu v Praze. Hradiště je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 36638/2–902.
Zříceniny hradu Šember
Hrad byl vybudován na konci strmé, vysoké ostrožny nad pravým břehem říčky Šembery, na místě pravěkého opevněného halštatsko-laténského hradiště z 5. století př. n. l. Místo bylo opevněno a osídleno i Slovany v 8. století pro svou výhodnou polohu nad obchodní cestou, která procházela podél Šembery. Šember patří k těm výjimečným stavbám, o nichž máme písemný doklad z doby ještě před jejich vznikem. V roce 1357 prodal Ješek z Náchoda, držitel Kostelce nad Černými lesy, místo vhodné pro stavbu hradu mindenskému biskupovi Dětřichovi z Portic. Tato koupě byla určena pro cisterciácký klášter v Klášterní Skalici, který hrad vybudoval a spravoval až do husitských válek. Hrad byl pojmenován Schönberg, z čehož se vyvinul dnešní počeštělý název hradu i říčky. V roce 1421 hrad spolu s klášterem v Klášterní Skalici rozbořili husité a již nikdy nebyl obnoven. V roce 1542 byla lokalita zapsána do Zemských desek jako „Šemberk – zámek pustý“.
Podle dochovaných zbytků se dá usuzovat, že Šember nebyl hradem rezidenčním, ale plnil především správní funkce nad obchodní cestou. S největší pravděpodobností se jednalo o bezvěžový hrad nižší kvalitativní úrovně, jehož hlavní obrannou funkci plnila mohutná plášťová zeď obvodové hradby.
Z hradu se zachovaly mohutné valy, pocházející ještě z původního hradiště, které později vymezovaly předhradí, jak dokládají středověké nálezy. Vlastní hrad za šíjovým příkopem byl nevelký. Měl zhruba oválný obrys, který v zadní severní části přecházel do klesajícího skalnatého hřebene. V čelní východní stěně se dodnes dochovaly zbytky silné, pečlivě vyzděné hradby (štítové zdi). Propadlina v jižním nároží dává tušit podsklepenou stavbu, při západní hraně ostrožny jsou pozorovatelné zbytky nádvorní stěny další budovy. Na vyvýšené srovnané ploše v severní areálu stával roubený či hrázděný palác.
Vzdálenost od Vyžlovky: cca 3 km
Jak se sem dostat? Po červené tur. značce (za hřištěm SK Vyžlovka), cestou lze navštívit i nenápadné zbytky zaniklé osady Ve spáleném.
Zdroje
[1] www.cestyapamatky.cz/kolinsko/doubravcice/hradiste-stare-puste-zamky [cit. 2011] [2] www.cestyapamatky.cz/kolinsko/doubravcice/zriceniny-hradu-sember [cit. 2011]