Aldašín je poprvé písemně doložen v roce 1344 jako pastevecká osada. V roce 1352 se již uvádí jako farní ves, ke které patří ještě obce Bohumil, Cukmantl, Drbohlavy, Jevany a mlýny jevanský a penčický. Původní název obce byl Udašín, někdy také Vodašín, přičemž jsou dvě hypotézy o vzniku názvu. Jedna vychází z pravděpodobného jména zakladatele Udaše nebo Udajsi a druhá ze spojení německých slov wald (les) a asche (popel), odkazující na popelnicové hroby starého osídlení (tradované pouze ústním podáním).
V roce 1358 uvádí majitel hradu Kostelce (nad Černými lesy) Ješek z Kostelce, že obdržel obec Aldašín jako léno od císaře Karla IV. Aldašínský farář vlastnil v roce 1398 dvůr, který pronajímal, fara byla zrušena počátkem husitských válek. Za třicetileté války byla ves i s kostelem v roce 1645 vypálena. Přestože okolo roku 1690 proběhly pokusy o znovuosídlení místa, obec již nikdy nebyla obnovena a pomalu pustnoucí kostel byl znovu vystavěn až v roce 1729. Pro svou nádhernou polohu uprostřed hlubokých lesů se v nadcházejících letech stal vyhledávaným poutním místem, jehož význam se však postupně vytrácel koncem v 19. století. Do roku 1870 ještě chodívalo ke kostelu procesí z Kostelce nad Černými lesy, v dalších letech pouze z nedalekých Jevan. Poslední poutě směřovaly do Aldašína začátkem 50. let 20. století, dnes je Aldašín zajímavou lesní samotou a oázou klidu.
Areál bývalé vsi, která z archeologického hlediska představuje mimořádně kvalitně dochovanou lokalitu bez výraznějších porušení, leží na mírně se svažující plošině rozdělené mělkým zářezem, vytvořeným bezejmenným přítokem Bohumilského potoka. Na jihovýchodním okraji stojí při hraně terénní vlny kostel sv. Jiří s dosud funkčním hřbitovem. V sousedství kostela byla v roce 2006 odkryta nečekaně velká usedlost se zahloubenou stavbou pravoúhlého půdorysu a šíjovým vstupem, pravděpodobně rezidenční hospodářský dvůr s věžovou stavbou, velkým stavením v zadní části a menším domem v čele. Na protější severní straně zářezu jsou dobře patrné zbytky dalších 10 usedlostí kolem obdélné návsi, tvořené rozsáhlým komplexem konvexních a konkávních reliéfních tvarů, komunikací, studní, kaskádou rybníčků, velkým zaniklým rybníkem a rozsáhlými svazky úvozů tvořících pozůstatky komunikace procházející vsí v severojižním směru. Přilehlá plošina s mlecím kamenem může indikovat mlýn na horní vodu. Zcela ojedinělé fragmenty keramiky z povrchového sběru dokládají vznik vesnice již ve 13. století. Podrobné zaměření lokality bylo provedeno v letech 2005 – 2007 a archeologický průzkum v budoucnu jistě připraví nejedno velké překvapení z této výjimečné lokality.
Areál bývalé vsi je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 29555/2–3430.
Na hřbitově u kostela sv. Jiří je pochován režisér Jan Špáta (zemřel 2006) nebo hudební skladatel Karel Svoboda (zemřel 2007).
Aldašín katastrálně patří k obci Jevany.
Vzdálenost od Vyžlovky: cca 4 km
Jak se sem dostat? Do Jevan buď po silnici, za rybníky po červené, nebo chatovou oblastí nad hřištěm po zelené značce (viz mapa). V Jevanech směr hráz (býv. Hotel Moskva) – od návsi po silnici na Sázavu cca 200 m a poté po modré vlevo nepatrným stoupáním.