Kostelec je město s bohatou historií a obyvatelům Vyžlovky zajišťuje díky svojí blízkosti téměř veškeré služby. Najdete tu řadu historických památek, muzeum, školu, lékaře i mnoho restaurací, včetně obnoveného pivovaru. Stranou nezůstává ani příroda – především rokle Peklov, kde se v minulosti konaly cyklokrosové závody nebo areál bývalého plicního sanatoria, lákají k výletu.
Počátky města sahají až do rané doby českého přemyslovského knížectví. Podle tradice zbudoval v místech dnešní zámecké kaple první hrazený kostel „castellum“ svatý Vojtěch. Kostel byl opevněn valem, aby poskytl lidem ochranu v době nebezpečí. Z tohoto místa byla také chráněna cesta z Prahy do Kouřimi. Okolí bylo silně kolonizováno v průběhu 13. století, ale první písemná zmínka o obci, hradu a panství Černý Kostelec je až v listině z roku 1344 (tedy ve stejně jako o Vyžlovce). Jan Jindřich, vévoda korutanský a toho času zemský správce v Čechách, v ní vyslovil souhlas se smlouvou uzavřenou v roce 1325 mezi jeho otcem, králem Janem Lucemburským, a Ješkem z Náchoda. Předmětem smlouvy byla výměna královského kosteleckého hradu za hrad náchodský.
Ves Černý Kostelec je jako součást panství vzpomínána v roce 1359, v roce 1489 dosáhl Jindřich ze Smržova u krále Vladislava Jagelonského povýšení Kostelce na městečko s vlastním znakem (na modrém štítě je polovina nahého vousatého divého muže s bedry ovinutými věncem ze zelených ratolestí a s podobným věncem na hlavě, levici má v bok, v pozvednuté pravici drží pětilistou červenou růži na zlaté lodyze se dvěma zlatými lístky; v levém horním rohu štítu je zlatá šestihrotá hvězda, nad štítem je kolčí helmice s modro-červenými pokryvadly a modro-červená točenice s vlajícími fábory v týchž barvách). Avšak ani tato výsada, s níž souviselo právo výročního trhu, provozování všech řemesel i vaření a prodej piva, nevylepšila Jindřichovu tíživou situaci, takže v roce 1492 musel prodat panství Slavatovi z Chlumu a Košumberka. V 16. století připadl Kostelec královské komoře a zámek se stal oblíbeným loveckým sídlem Ferdinanda I. Ten ho v roce 1558 prodal Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic, v roce 1623 ho získal Karel z Lichtenštejna.
Za třicetileté války bylo městečko i zámek opakovaně zpustošeny a proto přetrvávající hrozba ničivých vojenských nájezdů přinutila Karla Eusebia z Lichtenštejna ke zdokonalení opevnění zámku a vybudování nového opevnění města. Starší fortifikaci z období Smiřických tvořily jednoduché valy a tři brány, které od západu, jihu a severovýchodu uzavíraly hlavní přístupové komunikace. Stavba raně barokní fortifikace z let 1644–45 se skládala z cihlové a kamenné zdi, z které se dodnes dochoval mohutný pětiboký bastion, od severovýchodu přiléhající k zámeckému valu, a dvojice půlkruhových bašt na východní straně. Další pozůstatek raně barokní fortifikace lze vytušit v bezprostřední blízkosti kostela sv. Jana Křtitele, kde současná zástavba vymezuje obrys trojbokého bastionu, který by mohl chránit přístup k Pražské bráně (jedná se však pouze o hypotézu, která není nijak doložena).
Do dalšího vývoje města zasáhla kněžna Marie Terezie Savojská z Lichtenštejna. Za Lichtenštejnů se stal Kostelec nejvýznamnějším barokním kulturním a uměleckým centrem Kolínska. Ve 2. pol. 18. století proslavily město jeho hrnčířské dílny, které později zásobovaly svými výrobky většinu trhů v Praze a v celých středních Čechách. Nebývalý hospodářský rozkvět města, který již v roce 1736 zahájilo propuštění jeho obyvatel z roboty a nevolnictví, vyvrcholil ve 2. polovině 19. století, kdy se Kostelec stal nejlidnatější obcí regionu a svým významem zastínil i krajské město Kouřim. Po zrušení Kouřimského kraje byl Kostelec krátce, v letech 1850–68, dokonce centrem samostatného okresu. V r. 1920 byl název Černý Kostelec změněn na dnešní název Kostelec nad Černými lesy.
V minulosti, ani v dnešní době se zde nerozvíjel žádný větší průmysl a proto je oblast Černokostelecka právem nazývána plícemi středních Čech. Ve městě žije 3 300 obyvatel, jeho historické jádro bylo pro své architektonické kvality prohlášeno Ministerstvem kultury ČR za městskou památkovou zónu.
V Kostelci je tak k vidění celá řada památek, z nichž některé již byly v textu zmíněny (zámek, kaple sv. Vojtěcha). Pro doplnění však následuje jejich stručný přehled spolu s odkazy na více informací:
Vzdálenost od Vyžlovky: 5 km
Jak se sem dostat? Silnicí na Kutnou Horu (auto, bus), na kole či pěšky po tzv. Staré cestě (kolem hřiště SK), nebo po turistických značkách k Šembeře a odtud přes samotu Truba nahoru k areálu SK Kostelec n. Č. lesy.