Nejrozsáhlejší zaniklá raně středověká osada na Černokostelecku, zkoumaná na počátku 20. století J. L. Píčem, který zde prokopal několik objektů, jeden objekt odkryl černokostelecký muzejní spolek v roce 1934. Výběr z keramických nálezů, který je uložen v Národním muzeu v Praze a v muzeu v Kostelci nad Černými lesy, lze datovat do 13. – 14. století [1]. Soustavný povrchový průzkum začal na lokalitě uskutečňovat [...]
První zpráva o vsi pochází z roku 1358 a pojednává o sporu rytíře Bohunka Hájka z Chrástu s cisterciáky z Klášterní Skalice o hranice vsi Štíhlic, dvora Lažan, řečeného také Nový Dvůr, a lesa na Kozím hřbetě s horou Hradištěm, dnes označované jako Staré či Pusté Zámky. Po Bohuňkově smrti udělil v roce 1360 král Karel IV. chrástský statek dědičně v léno jeho synu Litoldu Hájkovi [...]
Podobně jako u ostatních pozůstatků dávných sídel v okolí, ani zde nejsou na první pohled patrné důkazy přítomnosti člověka. Přesto však tato místa psala historii naší země a určitě stojí za malou odbočku při procházce údolím Šembery. Hradiště Staré zámky Protáhlá, dnes zalesněná ostrožna se strmými svahy se zdvíhá asi 60 metrů nad říčkou Šemberou. [...]
Nejkrásnější údolí Kolínska, poblíž obce Doubravčice, vytváří ve formě skalnatého kaňonu říčka Šembera a její levostranný přítok Lázný potok. Zdejší krajina je často přirovnávána svým charakterem k Šumavě. Šembera, říčka patřící do povodí Labe, pramení poblíž Vyžlovky v nadmořské výšce 415 m. n. m. a její tok měří 23 km. Ústí do Výrovky u Zvěřínka na Nymbursku v nadmořské výšce [...]
Aldašín je poprvé písemně doložen v roce 1344 jako pastevecká osada. V roce 1352 se již uvádí jako farní ves, ke které patří ještě obce Bohumil, Cukmantl, Drbohlavy, Jevany a mlýny jevanský a penčický. Původní název obce byl Udašín, někdy také Vodašín, přičemž jsou dvě hypotézy o vzniku názvu. Jedna vychází z pravděpodobného jména zakladatele Udaše nebo Udajsi a druhá [...]
První zmínku o kostele v Mukařově nalézáme již ve 14. století (kostel Nanebevzetí Pany Marie - ve století XIV. farní). Později byl kostel po nějakou dobu v rukou utrakvistů a připojen ke Kostelci nad Černými Lesy. Obec Mukařov za 30-leté války od Švédů spálena, fara zanikla. Roku 1790 zřízena lokálie, roku 1855 na faru [...]
Kostelec je město s bohatou historií a obyvatelům Vyžlovky zajišťuje díky svojí blízkosti téměř veškeré služby. Najdete tu řadu historických památek, muzeum, školu, lékaře i mnoho restaurací, včetně obnoveného pivovaru. Stranou nezůstává ani příroda - především rokle Peklov, kde se v minulosti konaly cyklokrosové závody nebo areál bývalého plicního sanatoria, lákají k výletu. Počátky [...]
Pozdně románský kostel z konce 12. století, poprvé písemně doložený v roce 1225. Ve 14. století byla apsida zpevněna gotickými opěráky a na severní straně lodi byla přistavěna gotická kaple, dnes sakristie. V roce 1769 byla postavena barokní předsíň, byla zvětšena původní románská okna a také nové zaklenuta dříve plochostropá, prkená loď kostela. V roce 1872 byl kostel vydlážděn dnešní dlažbou a v roce [...]
Zbytky jednoho z bývalých lomů v srdci Voděradských bučin. V polovině 19. století se zde težily a opracovávaly kvalitní žulové kameny. Lom měl ve své době spíše okrajový význam a začátkem 20. století se zde těžba zcela zastavila. V Kamence se kromě zřetelných důkazů v podobě opracované skály dochovaly i o něco méně patrné [...]
Kaplička na návsi je dnes již nedílnou součástí Vyžlovky. Kaple byla postavena na místě staršího dřevěného kříže v roce 1926 v novogotickém stylu. Za stavbu se nejvíce přičinil Josef Znamenáček. V roce 2010 probíhala v obci sbírka na opravu a od května 2011 je kaplička znovu vysvěcena biskupem Václavem Malým. Vzdálenost od Vyžlovky: pár metrů od návsi [...]
