1920 – starosta Václav Navrátil, domkář (zvolen většinou hlasů – soc. demokraté v převaze)
Zřízena byla druhá obecní studně v ulici k Louňovicům, přestavěn byl obecní domek, upravena byla cesta k hájovně u státní silnice. Pěti zdejším občanům byla prodána stavební místa na obecních pozemcích a dvěma občanům na býv. knížecích pozemcích.
Byl padlým vojínům za světové války ze zdejší obce vystavěn „Památník“ . Jest na návsi a vyznačuje se svojí mohutností a jednoduchostí. Zhotoven byl ze žuly od Žernovky a stál 10 000Kč. Kolem něho zřízena je zahrádka a zasázeny jsou lípy. Jest 4 ½ m vysoký. Jeho odhalení konalo se 16. května 1920 za účasti mnoha lidí při nádherném počasí. Po uvítání starostou p. V. Navrátilem následoval proslov učitele V. Jelínka z obecné a průmyslové školy v Břevnově, jenž se dostavil s 20 svými žáky, kteří přinesli sirotků po zahynulých 40 poučných knížek. Po něm promluvili ještě zdejší občan p. J. Navrátil a řídící učitel p. Karel Pavlík. Všichni poukázali na obětavost a chrabrost zdejších obyvatel a nabádali k vzájemné solidaritě. Slavnost skončila po přednesení básní žáky obecní školy a velice se líbila.
Popis obce r. 1924
Obec Vyžlovka jest v politickém okrese českobrodském. Úzký pruh polní odděluje tuto obec na dvě části: na Vyžlovku hořejší a na Vyžlovku dolejší. Hořejší Vyžlovka má 438m nadmořské výšky, dolejší jest asi o 15m níže. Od Kostelce nad Černými lesy jest vzdálena 4km, od Českého Brodu 10km a od Prahy 30km. Vyžlovka se svým okolím tvoří nejvyšší pahorkatinu na náhorní rovině černokostelecké. Rozhled z hořejší Vyžlovky jest velmi pěkný. Na východní straně jest viděti Kostelec nad Černými lesy, na straně severní viděti jest daleko do roviny polabské až k Lysé nad Labem. Za jasných dnů viděti jest hory: Bezděz, Milešovka a Krkonoše. Český Brod ve dne dobře viděti není, poněvadž se nachází v dolině, ale v noci bývá viděno světlo elektrických lamp v cukrovaru českobrodském. Též světlo elektrických lamp v cukrovaru v Pečkách bývá viděti. Na severozápadě poskytuje pěkný pohled kostel v Hradešíně a na západě rýsuje se hora Říp. Podnebí zdejší je velmi studené, čehož příčinou jest vysoká poloha, velký počet rybníků (7) a otevřenost severním větrům, kdežto větrů jižním vysoké lesem pokryté kopce přístup zabraňují. Orná půda jest totiž tedy chladná a méně výnosná, ale při příznivém počasí je úroda dosti dobrá.
 |
| Koupaliště – 1.pol.20.st |
Katastr obce jest velmi malý. Lesy obklopují obec na všech stranách v neveliké vzdálenosti. Některé z nich byly již dávno a dosud jsou majetkem zdejší obce, však velká většina jich patří dosud lesní správě knížete Lichtenštejna, ačkoliv jsou již připraveny k odkoupení státem a byly již státem zabrány. Před dvěma lety mnoho tisíců stromů zničila tzv. mniška (bekyně sosnová) tím, že spousta housenek tohoto motýla ničila jehličí, a to tím způsobem, že část při patě jehličky sežraly, takže jehličí uschlo a opadávalo. Napadené stromy byly pokáceny a dřevo rozprodáno. Velké tyto lesy okrašlují okolí a jsou cílem jednodenních výletů Pražanů pro jejich krásu, rozsáhlost jakož i pro tu okolnost, že krásně upravené silnice za příčinou snadného dovážení dříví zřízené těmito lesy probíhají.
Období 1. republiky (1925-1932)
V roce 1925 a 1926 událo se v obci několik pokusů o krádež. Starostovi Znamenáčkovi ukradeno bylo prase, Janu Bohatovi vybourali zloději ze školního dvora do chlívku celou zeď, když se mu dobývali na prase. Poněvadž i jinde vyplašeni byli zloději, byl ve zdejších občanech neklid a nervosita a z toho povstalo v jaře 1926 neštěstí, které mohlo státi lidský život. Josef Valenta na hořejší Vyžlovce střelil oknem do obličeje ponocného V.Bernáška. Jmenovaný byl těžce raněn a po uzdravení přesídlil do Louňovic. Mezi oběma byl pak dlouhý spor o bolestné a náhradu.
1926
Byla postavena kaplička uprostřed návsi na návrh J.Znamenáčka za 5000Kč. Dříve tam stával kříž a zvonička. Kaplička byla zasvěcena sv. Václavu. Původně zde měla stát krytá zvonička, aby zvoník mohl státi a nepršelo mu na hlavu. Stavba kapličky nadělala v obci plno zlé krve.
Oslava M. Jana Husa
Přičiněním V. Holingera a Jos. Navrátila byla zde konána první Husova oslava. Byla pálena hranice na Skalce a dříví sebráno po domech. Oslava se vyznamenávala četnou účastí.
Rok 1926 byl velmi mokrý. Špatně se sklízelo a mnoho úrody se pokazilo. Podzim byl příznivý.
V roce 1927 se začaly prodávati i pozemky při rybníku jako stavební místa pro vily.
16. října konaly se volby do obcí. Odevzdány byly 272 obálky s 272 platnými hlasy . Starostou byl zvolen Jos. Hraba
Lom
Zdejší obec je majitelkou rozsáhlého lomu větší výměry, ze kterého se dostává dobrý štěrk na okresní i státní silnice. Výroba štěrku jest zvláště v zimě jediným pramenem výživy místního dělnictva. Část lomu užívá stát, okres a část také stavitel Zourek z Kostelce n.Č.l. Za pronájem lomu je stanoven poplatek odvádění obci ve výši 3% výrobní ceny. Protože docházelo stále k problémům s placením, bylo usneseno, že z každého vyrobeného m 3 bude obci odváděno 3% kupní ceny.
Na podzim 1928 a během zimy onemocnělo několik dětí spálou. Vyučování ve škole bylo třikrát zastaveno a po epidemii byla provedena dezinfekce bytů.
Na jaře 1928 napadalo značné množství sněhu, který způsobil v lesích značné škody. Během r. 1928 hráli ochotníci 3xdivadlo a jednota proletářské tělovýchovy 5x. Taneční zábavy byly časté.
Lesní plody, zejména houby, poskytují některým zdejším občanům po určitý čas pramen obživy. Zboží se dováží do Prahy, kde se pak s menším či větším ziskem prodá. Každoročně také odjíždí řada lidí na česání chmelu od pol. srpna do začátku září.
Při Husově oslavě (5.7.1928) řečnil na Skalce metodistický kazatel Hlaváček. Týž míval pak po několik večerů u pomníku na návsi kázání, s kterým část lidí souhlasila, část mu odporovala. Spory a hádky měly dokonce soudní dohru v procesu přes rok se vlekoucím.
1929
Tohoto roku provedena byla elektrizace obce. Dne 15.2. doporučila obecní fin. komise elektrizaci a obecní zápůjčku k tomuto účelu. Obec přijala podmínky Elektrárenského svazu středolabských okresů v Kolíně, spol. s.r.o. Elektrickou síť sekundární i s přípojkou k jednotlivým domům provedla obec. Rozpočtený náklad byl 243 000 Kč. Transformátor postaven byl na pozemku zakoupeném od Fr. Budského firmou Zourek z Kostelce n.Č.l. za 9500Kč a výstavbu sek. linky provedla fa Černý ze Sadské.
 |
| Zimní samota na Vyžlovce |
Počátkem roku nastaly neobyčejně kruté mrazy, jakých nebylo pamětníka. Sněhu napadlo tolik, že se ani do lesa nemohlo, proto pálili lidé ploty, prkna a jeden druhému dříví půjčoval. Uhlí byl naprostý nedostatek a školy byly po několik týdnů úředně pro velké mrazy uzavřeny. Největší mráz byl na chráněném školním dvoře 11.2.1929, a to -33°C. Byla ovšem místa jako Č. Budějovice a Polička, kde mrazem klesala rtuť teploměru až na -40°C. Zima způsobila mnoho škody na zvěři a stromoví a mnoho bídy mezi lidem, protože se dlouho nepracovalo. Okresní úřad v Č. Brodě vydal výnos o zřizování ohříváren a o zaopatřování topiva, potravin, oděvu a obuvi pro potřebné, zvláště pro děti.
Na obecních pozemcích při Staré cestě „u pomníku“ zřízeno bylo obecní hřiště, kterého používá zdejší obecní škola.
V tomto roce byla asfaltována okr. silnice do Jevan. Díky potřebě kamení ze zdejšího lomu si lidé vydělali slušné peníze.
1930
Bylo dokončeno el. vedení a v červenci počalo se svítit. V tomto roce také prováděl říd. uč. V. Šmíd sčítání lidu a živnost. podniků. Napočteno bylo: 141 bytových stran, 518 obyvatel, 243 mužů, 275 žen, katolíků 367, 55 metodistů, 15 čsl., 3 evangelíci a 74 bez vyznání . Domů bylo 121.
Důsledky hospodářské krize projevily se v tom, že skoro úplně přestal odběr štěrku z obecního lomu a tím přišlo o příležitostnou práci mnoho lidí.
Obecní příjem:
Příjem 80 529, 5 Kč
Výdaje 78 350,70 Kč
Chudinský fond – příjem 5342 Kč, výdaje 1.469.80Kč
El. energie byla placena paušálně částkou 1780 Kč.
1931
Domek i stodolu blízko pomníku padlých č.p. 16 koupil od V. Škorpila V. Breburda a postavil na jeho místě hotel „Praha“. Pivo dodával branický pivovar.
Soupis dobytka:
21 koní, 82 krav, 12 jalovic, 18 telat, 52 koz, 5 plemenných prasnic, 51 prasat půlročních a starších.
Roku 1911 založen byl v obci Spořitelní a záložní spolek. Pokladníkem zvolen byl tehdy říd. uč. K.Pavlík, po něm V. Škorpil a V. Šmíd. Spolek dlouho živořil, protože neměl dostatek vkladů, jednak pro nemajetnost občanstva, jednak pro blízkost větších peněžních ústavů v Kostelci n. Č. lesy. V r. 1931 byl stav vkladů 202.567.86 Kč a stav zápůjček 54.335.27 Kč.
Tohoto roku konal se komunistický tábor lidu (sešli se především mladí lidé z Prahy a okolí). Pro rozmanité přestupky byli též někteří občané soudně stíháni.
1932
Upravena byla cesta ze státní silnice k Zájezdí,cesty od transformátoru k hájence a ze Skal na státní silnici.
Volba nového zastupitelstva:
Starosta – Jan Šťastný, malorolník Na podzim se utopil ve Skalách Bejšovcův kočí, který tam jel pro vodu a z nevysvětlené příčiny spadl do jednoho z tamních jezírek.
Tím zápisky prvorepublikové kroniky končí. Roku 1953 byla ustanovena letopisecká komise, která obdržela pamětní knihu prakticky neposkvrněnou a ochuzenou o zápisky především z let válečných. Po r. 1932 byl vedením knihy pověřen řed. školy V. Říha a po něm taktéž řed. Jan Kopic. Letopisecká komise doplnila události následujících let alespoň stručně – viz další části historie.
Popis Vyžlovky 1937
Z Průvodce po Černokostelecku (Šimáček, Veselý):
Vyžlovka (kdysi Vyžlantice či Vyžlanice, nazvaná bud‘ po nějakém Vyžlanici nebo od slova vyžle).
Toto Pražanům známé letovisko s rozsáhlými lesy leží na vysoko vyvýšené planině 433 m n. m. Za krále Václ. IV. tu byli prý chováni lovečtí psi, vyžlata, v lovčím zámečku, který stával na místě dnešní výsadní Bejšovcovy hospody. Dvorem této hospody vedla také původní stará liběcká obchodní stezka a cesta z Prahy na K. Horu. Držiteli hospody bylo dáno právo vybírati tu mýto.
V letech 1909-1911 byla z Vyžlovky přes Jevany na náklad knížecí správy zbudována nynější okr. silnice do Sázavy. Z Vyžlovky, o níž často píše prof. K. Juda, redaktor Vl. Tuma a j., se stává proslulé letovisko. Mají tu vily četní Pražané. Prvou velkou vilu s největší zahradou tu měl univ. prof. Dr. Boh. Němec. který houbami hnojil stromy.
– Z Vyžlovky jsou vděčné vycházky k jevanským rybníkům a do údolí Šembery pod sv. Martinem. Odbočíme-li před Bejšovcovou hospodou na štíhlickou cestu do polí, uzříme na východě věžatý Kostelec a Lipany s mohylou a na severu nejen střední Polabí, ale celý český sever : Sedlo, Bezděz, Ralsko, Ještěd, Kozákov, Jizerské hory, Zvičinu, Orl. hory a Krkonoše se Sněžkou. Pod vrchem Poštolkou je krásný, ale bahnitý a 4.51 ha veliký rybník Pařez (vznikl po vyklučení lesa) rázu šumavského jezera. Je zarostlý rákosím, puškvorcem, lakušníkem, šípatkou a kosatcem. Pobývají tu lyska, bukač, kachny a potápky. U něho je sokolská letní kolonie. – Velkolepý je rybník Vyžlovák, největší to rybník na Černokostelecku. Je 403 m n. m. a měří 22.4627 ha. Okrašlovací spolek zřídil na něm pohodlnou plovárnu s kabinami. U hráze je 8 m hluboký. Zvlášť krásný pohled je na rybník při západu slunce.
Z Vyžlováku prudce vytéká potok, který napájí rybník Švýcar (4.88 ha), jenž je krášlen červenokorými borovicemi, má ráz šumavského jezírka. – Nad Vyžlovákem, jdeme-li od jeho středu vzhůru do voděradského polesí, jsou v lesní trati „Řeznici“ zříceniny staré kovárny, ve které se pracovalo před 50 lety. Brousili a opravovali tu kamenické náčiní, neboť nedaleko jsou lomy. Na Vyžlovce nad Poštolkou je štěrkovna s drtičem, kterýžto podnik patří kosteleckému staviteli V. Zourkovi. Na Vyžlovce bývá sice na 100 deštivých dní, ale zvláštní povaha půdy působí, že je tu hned zas sucho, – Nedaleko Staré cesty vedoucí do Kostelce je v lese Spáleném množství mohutných mohyl z hradištní doby, nasypaných z čistého písku. Mohyly prozkoumal již Dr. Píč a v poslední době černokostelecké museum. – Vzdálenosti : Jevany 0.5 km, Louňovice 2, Kozojedy 2, Kostelec n. Č. L. 4, les Lažany 2, les Dolánky 2, Čes. Brod 12.9 km. [2]
Můžete pokračovat výběrem dalšího období:
Zdroje
[1] Obecní kronika [cit. 2005][2] dokumentator.cz/regio/pruvodce/vyzlovka-pruvodce.htm [cit. 2011]