Konec 19. století

První zmínky o osadě na místě dnešní Vyžlovky jsou doloženy již kolem r. 1334! Dokazují to archeologické nálezy středověké keramiky v místě  její pravděpodobné polohy (nedaleko hřiště směrem ke Kozojedům). Profesor Klápště ve svém příspěvku z roku 1978 dokonce napsal: „Ve Vyžlovce Spáleném je nejrozsáhlejší zaniklá ves, jakou na Černokostelecku známe“. [1] Více informací o dnes již nepatrných zbytcích středověké osady najdete zde v sekci Turista.

Odkaz na mapku z 18. století.

Vyžlovka patřila již od roku 1334 co zboží panství kosteleckému. Vyžlovkou vedla hlavní silnice z Kouřimi do Prahy (asi tam, kde je nynější „stará cesta“), na kteréž ve Vyžlovce stávalo mýto a vybíralo se clo z volů a beranů uherských. Na této silnici stávala panská hospoda.

V třicetileté válce byla tato vesnice tak zpustošena, že zde zůstaly jen čtyři chalupy. Dle ústní tradice stávala v dolejší Vyžlovce myslivna, kde byli chováni psi „vyžlata“ pro pány. Od jména „vyžle“ odvozuje lid jméno vesnice Vyžlovka.

Asi před 250 lety vystavěla prý kněžna Savojská v hořejší Vyžlovce vedle silnice letní zámeček, z něhož vycházelo se na hony. Tento lovčí zámek byl prodán a změněn v hostinec. Také se má za to, že jméno Vyžlovka bylo odvozeno od slova „Vyšší lov“ jak páni tuto vyvýšenou část svého panství nazývali. Státní silnice byla vystavěna r. 1840.

Vznik školy

rybnik-01
Idyla na Vyžlovském rybníku

V r. 1874 usneslo se obecní zastupitelstvo jednohlasně, aby podána byla žádost k okr. školní radě, by na Vyžlovce byla zřízena samostatná jednotřídní škola. Protože v r. 1874 napadlo velmi mnoho sněhu, takže děti nemohly choditi pro velké závěje a plískanice do školy, přijali někteří občané za učitele herce J. Fovtýra, který vyučoval děti v domku u Váňů. Plat z jednoho dítka měsíčně byl 50 krejcarů. Na stravu chodil tento učitel dům od domu.

Dne 14. dubna 1876 povolila zemská šk. rada otevření jednotřídní školy ve Vyžlovce a dne 5. listopadu byla tato vysvěcena černokosteleckým farářem p. Hodinářem. Za třídního učitele do této školy dosazen byl K. Knížek. Roku 1880 nepovolila se stavba jednotřídní školy v Jevanech, které se odloučily od školy v Kozojedech a Jevany byly přiškoleny k Vyžlovce.

Tím se škola rozšiřuje na dvoutřídní – vystavěna byla v letech 1881-1883 za 8955 zlatých (pozn.: 1 zlatý byl 100 krejcarů), přičemž zednickou a stavební hmotu dodala obec.

Světová válka

Byla veliká nouze o potraviny, oděv a obuv. Ze zdejších občanů padlo v této válce 26 vojínů. Po válce říše Rakousko-Uherská se rozpadla. Byla zřízena republika československá. Škola v Jevanech (dříve částí školy ve Vyžlovce) se stala samostatnou. Také obec Louňovice se stala samostatnou.

1920 – starosta Václav Navrátil, domkář  (zvolen většinou hlasů – soc. demokraté v převaze)

Zřízena byla druhá obecní studně v ulici k Louňovicům, přestavěn byl obecní domek, upravena byla cesta k hájovně u státní silnice. Pěti zdejším občanům byla prodána stavební místa na obecních pozemcích a dvěma občanům na býv. knížecích pozemcích.

Byl padlým vojínům za světové války ze zdejší obce vystavěnPamátník“ . Jest na návsi a vyznačuje se svojí mohutností a jednoduchostí. Zhotoven byl ze žuly od Žernovky a stál 10 000Kč. Kolem něho zřízena je zahrádka a zasázeny jsou lípy. Jest 4 ½ m vysoký. Jeho odhalení konalo se 16. května 1920 za účasti mnoha lidí při nádherném počasí. Po uvítání starostou p. V. Navrátilem následoval proslov učitele V. Jelínka z obecné a průmyslové školy v Břevnově, jenž se dostavil s 20 svými žáky, kteří přinesli sirotků po zahynulých 40 poučných knížek. Po něm promluvili ještě zdejší občan p. J. Navrátil a řídící učitel p. Karel Pavlík. Všichni poukázali na obětavost a chrabrost zdejších obyvatel a nabádali k vzájemné solidaritě. Slavnost skončila po přednesení básní žáky obecní školy a velice se líbila.

Popis obce r. 1924

Obec Vyžlovka jest v politickém okrese českobrodském. Úzký pruh polní odděluje tuto obec na dvě části: na Vyžlovku hořejší a na Vyžlovku dolejší. Hořejší Vyžlovka má 438m nadmořské výšky, dolejší jest asi o 15m níže. Od Kostelce nad Černými lesy jest vzdálena 4km, od Českého Brodu 10km a od Prahy 30km. Vyžlovka se svým okolím tvoří nejvyšší pahorkatinu na náhorní rovině černokostelecké. Rozhled z hořejší Vyžlovky jest velmi pěkný. Na východní straně jest viděti Kostelec nad Černými lesy, na straně severní viděti jest daleko do roviny polabské až k Lysé nad Labem. Za jasných dnů viděti jest  hory: Bezděz, Milešovka a Krkonoše. Český Brod ve dne dobře viděti není, poněvadž se nachází v dolině, ale v noci bývá viděno světlo elektrických lamp v cukrovaru českobrodském. Též světlo elektrických lamp v cukrovaru v Pečkách bývá viděti. Na severozápadě poskytuje pěkný pohled kostel v Hradešíně a na západě rýsuje se hora Říp. Podnebí zdejší je velmi studené, čehož příčinou jest vysoká poloha, velký počet rybníků (7) a otevřenost severním větrům, kdežto větrů jižním vysoké lesem pokryté kopce přístup zabraňují. Orná půda jest totiž tedy chladná a méně výnosná, ale při příznivém počasí je úroda dosti dobrá.

koupaliste-01
Koupaliště – 1.pol.20.st

Katastr obce jest velmi malý. Lesy obklopují obec na všech stranách v neveliké vzdálenosti. Některé z nich byly již dávno a dosud jsou majetkem zdejší obce, však velká většina jich patří dosud lesní správě knížete Lichtenštejna, ačkoliv jsou již připraveny k odkoupení státem a byly již státem zabrány. Před dvěma lety mnoho tisíců stromů zničila tzv. mniška (bekyně sosnová) tím, že spousta housenek tohoto motýla ničila jehličí, a to tím způsobem, že část při patě jehličky sežraly, takže jehličí uschlo a opadávalo. Napadené stromy byly pokáceny a dřevo rozprodáno. Velké tyto lesy okrašlují okolí a jsou cílem jednodenních výletů Pražanů pro jejich krásu, rozsáhlost jakož i pro tu okolnost, že krásně upravené silnice za příčinou snadného dovážení dříví zřízené těmito lesy probíhají.

Můžete pokračovat výběrem dalšího období:

1 Historie: Do vzniku ČSR r. 1918
2 Historie: Období první republiky
3 Historie: Druhá světová válka
4 Historie: Padesátá léta
5 Historie: Šedesátá léta
6 Historie: Sedmdesátá léta
7 Historie: Osmdesátá léta
8 Historie: Devadesátá léta

Zdroje

[1] http://www.pencice.estranky.cz/clanky/kostelec-n-c-l.html [cit. 2011][2] Obecní kronika [cit. 2005]