Historie Vyžlovky – 2.světová válka
-pozn. – doplněno do kroniky tzv. letopiseckou komisí v 50. letech
Dne 21. května 1938 vzrušeno bylo obyvatelstvo naší obce telegrafickými výzvami záložníků čsl. brané moci k okamžitému nástupu ke svým vojenským útvarům. Touto částečnou mobilizací byla širší veřejnost upozorněna na hrozící nebezpečí německé expanze. Jak jistě všichni víme, k žádnému vážnějšímu boji u nás nedošlo – pohraničí bylo po tzv. Mnichovské dohodě 30. září 1938 plně v rukou Velkoněmecké říše. Zpráva o tomto rozhodnutí zapůsobila zdrcujícím dojmem na místní občany, kteří byli opovrženi jednáním západních mocností o odstoupení části ČSR, kteří náš stát vydali Hitlerovskému Německu, přitom zástupce ČSR nebyl na jednání přítomen.
 |
| Pohled na Vyžlovku |
Dne 16. března 1939 přestala ČSR existovat jako samostatný státní útvar a vznikl tzv. Protektorát Čechy a Morava (Böhmen und Mahren). Tento osudný den byl doprovázen nepříznivým počasím: za prudkého západního větru zuřila po celý den sněhová vánice. Tak i sama příroda byla v souladu s pocity obyvatelstva naší obce, kterým burácela v nitru bouře bezmocného vzdoru a hněvu nad tímto spáchaným bezprávím na bezbranném českém lidu.
První opatření protektorátní vlády bylo zavedení němčiny jako úředního jazyka, takže nápisy na budovách byly německo-české. A tak v naší ryze české obci, kde do té doby nebylo pamětníka jakéhokoliv německého nápisu nebo označení, to vyhlíželo jako za Rakouska v pohraničí. Potraviny a různé prům .zboží bylo vydáváno na lístky obecním úřadem.
Roku 1940 začal nábor pracovních sil do Německa a po předvolání do Čes. Brodu byli občané určováni k různým pracím do lágrů, kde čelili neustálému bombardování a nedostatečné stravě.
Za války se ve večerních hodinách scházeli přátelé a známí k „důvěrnému pohovoru“ za poslechu moskevského a londýnského rozhlasu. Takto získané zprávy se důvěrně rozšiřovaly dům od domu a utvrzovaly tak naše občany v pasivním odboji proti okupantům.
Vrátíme se přechodně do roku 1933. Tehdy zde byl v měsíci květnu údajně ubytován známý český spisovatel a především básník S.K. Neumann (jehož jméno slyší i dnes mnoho studentů ve školních lavicích). Po dobu 6 měsíců se zde skrýval a připravoval nejspíše odbojový leták.
Zpět do roku 1943. Toho času byla velká bída a nouze o potraviny. Byli-li zatajeny nehlášené zásoby, byl majitel přísně potrestán. Zboží se získávalo především na černém trhu v Krymlově.
Roku 1944 přibylo do naší obce hodně rodin německých uprchlíků od Slezska a Vratislavy, kteří zde byly prohlášeni za „národní hosty“ . Předznamenávalo to již blížící se konec války a ústup Němců. Rok 1945 začal.
Již v únoru se v obci ukrývají 2 rudoarmějci, uprchlíci z něm. tábora. Jejich pobyt byl vyzrazen, četnictvo v Mukařově však pro nepodložené důkazy v pátrání nepokračovalo. Přiblížil se 5. květen 1945 a s ním i zprávy o znovuzrození republiky. Na návsi se vyvěsily vlajky, což se ale příliš nelíbilo blízké posádce (asi 300 mužů) wehrmachtu z Jevan, která vlajky žádala okamžitě sundat a shromáždění rozehnat. Týž den se z Prahy ozývaly žádosti o pomoc v pražském povstání a o vybudování barikád na silnicích kolem Prahy. Zdejším občanům bylo doporučeno kvůli posádce z Jevan, aby barikády raději nestavěli, a tak byly vystavěny u Kozojed a Štíhlic, kde při napadení německou hlídkou byl smrtelně raněn 16-letý učeň Koutek, jenž zde má u hlavní silnice pomníček.
V naší obci však došlo také k dramatickým událostem. Dne 6.5.1945 procházela tudy dopoledne něm. hlídka a při rozhánění hloučku debatujících občanů, kteří neposlechli příkazu „Halt!“ byl postřelen do ruky p. Řeháček Václav, který byl prohledán a po ošetření propuštěn domů. Mezitím však hlídka zastavila Jar. Budského, který jel na kole od Kozojed a jelikož u něj našla revolver, vojáci ho surově napadli a převezli do Jevan (hotel Wagner). Téhož dne partyzán Fr. Helebrant procházel obcí a zadržel auto s německou posádkou, kterou donutil zastavit u stanoviště pořádkové služby. Němci byli členy poř. služby odzbrojeni a Helebrant je vezl na velitelství odbojové skupiny v Mukařově. Cestou však potkali nákladní auto, obsazené ozbrojenými něm. vojáky. Partyzán nejdříve předstíral poruchu auta, ale pak začal prchat směrem k blízkému lesu. Zahájenou po něm palbou byl střelen do levé nohy a zůstal ležet na poli.
Němci ho potom převezli zpátky na Vyžlovku, kde zatkli i členy pořádkové služby, a to: Fr. Pokorného, Jar. Pokorného, Aloise Bohatu a J. Dvořáka. Tito byli ihned postaveni čelem ke zdi se vzpaženýma rukama, Němci stáli za nimi s nabitými zbraněmi. Odzbrojení něm. hlídky se nakonec vysvětlilo a členové poř. služby byli propuštěni. Ve vazbě tak zůstali partyzán Helebrant a Jar. Budský, kteří zmizeli beze stopy a pozdější pátrání po jejich osudu zůstalo bezvýsledné.
Na závěr ještě jedna smutná zpráva: „V bojích za znovuobnovení čsl. republiky obětovali vzorně svůj mladý život tito dva občané naší obce: Jar. Budský a Fr. Sedláček“
Dne 9. května oznámil v dopoledních hodinách pražský rozhlas radostnou zprávu o osvobození Prahy Rudou armádou a o kapitulaci Německa. Tato zpráva způsobila v naší obci radostný rozruch a ihned se v euforii, s nadšením začalo s přípravami k přivítání osvoboditelů.
 |
| Uvolnění po válce |
Oslavy osvobození proběhly na Vyžlovce v přátelské atmosféře a téměř po 14 dní trvala v obci radost z nabité svobody. Rok 1945 byl příznivý nejen z hlediska osvobození naší země, ale i z hlediska počasí. Úroda tak byla po válečných letech dosti dobrá.
Po vydání dekretu prezidenta E. Beneše převzaly usedlosti v pohraničí (okresy Kadaň, Č. Lípa, Varnsdorf) některé z rodin. Z toho důvodu rezignoval Jos. Navrátil na funkci předsedy nár. výboru a novým předsedou Místního národního výboru (MNV) byl zvolen Jaroslav Želechovský. Později Stanislav Kostka (nár. soc.). Novým ředitelem Nár. školy se stává po V. Říhovi Jan Kopic. V tu dobu fungovaly v obci ještě 4 polit. strany: KSČ, Národní soc., Soc. demokraté a Strana lidová. Po volbách v r. 1946, kde KSČ zvítězila, se komunisté dostávají postupně k moci a po únoru 1948 definitivně existuje jediná polit. strana.
Poválečná léta
1946
Byl založen fond místního rozhlasu. Počáteční vklad 2000 Kčs se rozrostl koncem roku na 10 000Kčs.
Novým předsedou MNV byl zvolen Václav Hraba.
1947
Sucho
Jaro tohoto roku bylo v celku dosti příznivé a práce na polích probíhaly zcela normálně, takže osení i okopaniny dávaly naději na dobrou úrodu. Od měsíce května však až do pozdního podzimu vůbec nepršelo, takže se sucho stále stupňovalo, až nabylo katastrofálního rázu. Louky po posečení se již nezazelenaly a poskytovaly truchlivý obraz spáleniny. Voda ve studních byla pouze v dolní části obce a jen na vaření. Užitková voda se vozila ve voznicích ze skal a z rybníka. Úroda byla o 60% nižší než v normálním roce. Příroda skýtala žalostný vzhled. Zem rozpukaná, ovocné stromy s listím šedivým, plno prachu, ovoce převážně spadlo a co zůstalo, bylo jako upečené. Podzimní orba a setí bylo provedeno z části za velice těžkých podmínek a většinu orby bylo odložit na příští rok.
1948
V lednu byla dodána firmou Tesla potřebná zařízení na místní rozhlas a v jarních měsících byl postupně uveden do provozu. Celkem stály reproduktory i instalace přes 70 000 Kčs. Bylo usneseno postavit si vlastní hřbitov. Na tuto výstavbu si obec vypůjčila ze záložny v Kostelci n.Č.l. částku 100 000 Kčs.
1949
Tento rok pokračovaly práce na výstavbě místního hřbitova, byla vyhloubena studna a vybudovány základy zdi.
Můžete pokračovat výběrem dalšího období:
Zdroje
[1] Obecní kronika [cit. 2005]