Přírodní rezervace Voděradské bučiny je jen 20 kilometrů od Prahy, přesto je plná klidu a pohody. Pro turisty je to ráj. V okolí se dá na několika místech vykoupat nebo můžete navštívit hvězdárnu či lanový park. Pokud hledáte v nadcházejících letních parnech cyklotrasu, kde se můžete schovat ve stínu lesa, vydejte se s námi na kole prozkoumat rezervaci Voděradské bučiny. Návštěvu největšího maloplošného chráněného území středních Čech můžete spojit s exkurzí do nedaleké ondřejovské hvězdárny, vykoupat se v jevanských rybnících nebo vyzkoušet šplhání v korunách stromů v lanovém parku ve Zvánovicích.
Náš okruh startuje ve Zvánovicích od hotelu Legner. Místo volíme záměrně, protože po výletě se chceme trochu „zrelaxovat“ na zdejší terase lesní restaurace. V těsné blízkosti hotelu také najdeme lanový park, kde lze v korunách staletých buků vyzkoušet například chůzi po kladině, šplh na obří žebřík nebo tarzaní skok na zavěšenou hrazdu.
Mezi místní zajímavosti patří i polotovary mlýnských kamenů, které se těžily údolí Zvánovického potoka a opracovávaly se přímo na místě. Pohodlná lesní asfaltka sleduje Zvánovický potok a vede nás směrem k Voděradským bučinám. Po kilometru uhýbáme doprava na zeleně značenou cestu a kolem lesního rybníčku přijíždíme k silnici Jevany – Struhařov. Tu přejíždíme a dále pokračujeme po zelené směrem na Svojetice. Tady už jedeme po jižní hranici přírodní rezervace Voděradské bučiny – ale zanoříme se do ní až později. Příjemná široká lesní cesta nás po chvíli poprvé vyvede z lesa a navede nás ke Svojeticím. Tady nalezneme hned dva ranče – nejprve spatříme oranžové budovy ranče El Paso a v centru Svojetic leží druhý cíl milovníků koní, Dolton Ranč. Na obou místech můžete i pojíst, jejich restaurace však mají otevřeno většinou jenom o víkendu.
Hned za Dolton Rančem uhýbáme doprava a po chvíli nás polní cesta přivádí do Louňovic. Tady se můžeme posilnit v restauraci U Henců, příjemným zastavením může být i kamenický skanzen na Horní návsi. Skromná, ale zajímavá expozice dokládá bohatou kamenickou tradici obce. To už sledujeme modrou turistickou značku, která nás zakrátko přivádí k okraji Voděradských bučin. Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny je největší maloplošné chráněné území ve Středních Čechách. Chrání rozsáhlý areál starých bukových porostů a zajímavých geologických jevů z počátků čtvrtohor. Území rezervace bylo až na malé výjimky v minulosti stále porostlé lesem a přestože charakter voděradského lesa doznal za poslední staletí několika změn, patří současný les k nejzachovalejším bučinám u nás. Impozantní, až 40 metrů vysoké buky doplňují smrky, modříny, habry, javory a jedle. Modrá značka sleduje přibližně vrstevnici a jako had se klikatí středem rezervace. Hned kousek za vjezdem do lesa můžeme odbočit vpravo do kopce a prozkoumat lokalitu lomu Kaménka, odkud pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla.
Jsme zhruba v polovině okruhu a máme možnost vybrat si hned z několika koupacích zastávek. Na Voděradské bučiny totiž volně navazuje komplex sedmi půvabných rybníků, táhnoucích se od Louňovic po Jevany. K tzv. Jevanským rybníkům můžeme sjet z modré značky vlevo do údolí, například cesta od lomu Kaménka nás přivede k Vyžlovskému rybníku a pokud dojedeme po modré až k silnici, ta vede k hrázi Jevanského rybníka. Rozhodneme-li se zatím koupání oželet a pokračovat dále po naší trase, pojedeme nyní po červené značce směrem k Černým Voděradům. Pozvolné klesání po široké lesní cestě končí u rybníka, kde se můžeme vykoupat a odpočinout si na hezké obecní travnaté pláži. Jako zpestření letní koupací sezony se v Černých Voděradech pravidelně v srpnu konají tradiční závody v jízdě na kole přes rybník.
Odtud nám k hotelu Legner zbývá už jen necelý kilometr po silnici. Pokud ale máte dost sil, doporučujeme prodloužení trasy do Ondřejova. Zatímco dosavadní okruh vedl po pohodlných širokých cestách a nepoznali jsme na něm žádné větší stoupání, prodloužení k největšímu dalekohledu v Česku prověří naši fyzičku i techniku jízdy náročnějším terénem. Pohled od Zvánovic na vrchol Pecný.Z Černých Voděrad pokračujeme po červené značce směrem na Ondřejov (pozor, ve vsi se sbíhají hned tři červeně značené trasy). Po technickém sjezdu do údolí Zvánovického potoka přichází nejnáročnější stoupání, výjezd na vrch Pecný. Ondřejovská hvězdárna stojí na vrcholu sousedícího kopce Žalov na severním okraji obce. Hvězdárna byla založena před více než sto lety Dr. Josefem Janem Fričem a je součástí Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Ondřejovská hvězdárna – „český Greenwich“ v malém. Ondřejovská hvězdárna, český Greenwich v malém. Historické kopule hvězdárny slouží v současné době jako muzeum. Ve verandě muzea V. Šafaříka je umístěn tubus Fričova dalekohledu, jehož optika je více než 150 let stará a slouží dále ve slunečním oddělení k pozorování slunečních skvrn. Jsou zde též přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby hvězdárny. Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami a je volně přístupná. Blízko původní hvězdárny stojí největší český dalekohled se zrcadlem o průměru dva metry. Dojedeme k němu po značené cyklotrase č. 23, po které dále pokračujeme lesem ke Zvánovicím, kde se okruh uzavírá. Pokud byste měli stále dost sil, můžete si ještě zajet na malý výlet do Hrusic, kde k povinným zastávkám v Ladově kraji patří Hrusická hospoda U Sejků. Cestou domů se tak můžete ochladit u piva a prohlédnout si typické ladovy výjevy hospodských rvaček.
Cestami Ladova kraje
Převzato z www.cykloserver.cz – Cyklotipy Radegast Birell: Za Mikešem do Hrusic
Délka: cca 45 km
Charakter trasy: vhodné i jako celodenní výlet s dětmi
Trasa: Říčany, Jedlice, Struhařov, Zvánovice, Ondřejov, Hrusice, Mnichovice, Tehov, Světice, Říčany; na uvedenou trasu se napojíme ve Struhařově (z Vyžlovky cca 5 km)
Popis: Z Říčan se údolím Rokytky a Zvánovického potoka dostaneme ke hvězdárně v Ondřejově. Odtud potom pokračujeme do ladových Hrusic odkud se přes Mnichovice vrátíme zpět do Říčan. Nenáročný výlet potěší zejména cyklisty hledající klid lesa ve stínu velkoměsta.
Říčany – Městečko pravděpodobně od 14. stol. Na počátku 70. let 19. stol. začal rozvoj drobného průmyslu. Z rozsáhlé stavby raně gotického hradu z konce 13. stol. zůstala severní a západní zeď a zbytky čtvercové věže. Radnice z r. 1864, původně gotický kostel sv. Petra a Pavla – postupem času zbarokizován, mariánský sloup z r. 1699, pomník Antonína Švehly a řada pozdně barokních domů. Městské Mudruňkovo vlastivědné muzeum. Na okraji města rekreační rybník Marvánek s možností koupání.
Ondřejov – Město a vyhledávané letovisko vzdálené 3,5 km severozápadně od Chocerad. Náměstí dominuje kostel sv. Šimona a Judy, původně raně gotický, který byl několikrát přestavován. Pozdně barokní fara je z r. 1778. Na náměstí stojí i několik hodnotných barokních domů. Ondřejov je známý především observatoří ČSAV, založenou J. Fričem r. 1905 na vrchu Žalově. Observatoř s jedním z největších dalekohledů v Evropě, provádí výzkum Slunce, zemské atmosféry a umělých družic Země. V areálu najdeme Astronomické muzeum V. Šafaříka (otevřeno v sezóně o víkendech).
Hrusice – Rodná obec Josefa Lady (1887–1957), stálá expozice v Ladově vile na okraji vsi (otevřeno celoročně). Původně románský kostel sv. Václava ze 13. stol., barokně upravený, v r. 1853 odkryt románský portál s figurální výzdobou. Před svatyní kreslená mapa objektů známých z Ladova díla. Bronzová Ladova busta z r. 1998. Na obecním úřadě modely hrusických chalup. V okolí stezky pro děti a rodiče (např. Po stopách kocoura Mikeše).
Mnichovice – Vyhledávané letovisko a v období mezi světovými válkami známé lyžařské centrum, navštěvované hlavně obyvateli Prahy. V r. 1974 se protrhla hráz Hubačovského rybníka – vodní proud zlikvidoval řadu chat, zahynulo několik lidí. Na místě románského kostela P. Marie z 12. stol. byla v letech 1746–1754 postavena nová barokní svatyně s originální kazatelnou ve tvaru rozevřené velrybí tlamy, v níž kněz stojí při kázání jako biblický Jonáš. Barokní fara z 18. stol.