20. března 2017Categories: Turistické cíle do 20 km

Ač od Vyžlovky poměrně daleko, přírodou a historií (černokostelecko) blízké městečko nacházející se v údolí Jevanského potoka u ústí do řeky Sázavy. Okolí připomíná spíše podhorské oblasti a láká zejména cyklisty, řeka a nedaleký rybník Hruškov zase rybáře.

Historie a popis okolí

Jako u mnoha jiných měst, dobu založení Stříbrné Skalice přesně neznáme. Prvními doloženými majiteli vsí Rovná a Skalice byli ve 14. století panoš Ctibor ze Skalice (1360 – 62), po něm Střížek ze Skalice (1376), Kuneš ze Skalice (1377), Ješek ze Skalice (1384 – 1392), Jan ze Střímelic (1393) a Bohdal z Drahenic a Skalice (1402 – 1403). V roce 1403 přešla Skalice do držení krále Václava IV., jehož purkrabím byl na skalickém hradě Racek Kobyla. Téhož roku byla Skalice obležena vojskem krále Zikmunda, dobyta a vypálena. Král Václav IV. dne 19. 12. 1403 daroval Skalici svému věrnému milci Janovi Sokolovi z Vamberka, v letech 1413 – 1415 zde vládl Kolman z Křikavy, který se později psal ze Skalice. Poté se Skalice dostává do majetku Sázavského kláštera a je poprvé označována jako městečko.

stribrna-skalice-kostel-sv-jakuba

K roku 1417 se poprvé připomíná město pod názvem „Skalice hor stříbrných“ jako důlní městečko, i když stříbro se zde jistě dolovalo již v dřívější době. V husitských válkách Sázavský klášter na čas zanikl a proto se Skalicí hor stříbrných mohl opět disponovat král. V roce 1436 zastavil císař Zikmund město Janovi Zajímači z Kunštátu, v jehož rodu zůstalo až do roku 1567. Při finančních těžkostech vrchnosti však byla Skalice i v tomto období několikrát zčásti zastavena (v letech 1508 a 1528). V první polovině 16. století se objevilo jméno města v souvislosti s významnou historickou událostí – založením pražské mincovny za Ferdinanda I. (vládl 1526–1564). Skalické doly, které byly nejblíže Praze, daly královskému záměru, vybudovat v hlavním městě království znovu mincovnu, konkrétní motiv. Zachovala se listina z roku 1536, v níž král Ferdinand I. odpověděl staroměstským měšťanům, že vítá jejich nový nález stříbra ve Skalici. V roce 1573 město koupil Jaroslav Smiřický pro Václava, KateřinuMarkétu, sirotky po svém bratru Albrechtovi, jako jejich poručník. Od té doby patřila Skalice ke Kostelci nad Černými lesy, který však po bitvě na Bílé hoře a konfiskacích změnil majitele. Obrovský majetek Albrechta Smiřického, i když se nedožil porážky stavovského povstání, byl konfiskován a kostelecké panství získali Lichtenštejnové.

V letech 1571 a 1575 jsou zmiňovány doly v hoře sv. Prokopa (Prokopsberge) u Skalice v seznamu horních míst, k roce 1581 je zmínka, že se němečtí horníci vrátili ke starému opuštěnému dolu. Dolování však nebylo úspěšné, neboť v roce 1585 se mluví o dolech stříbrných a měděných na Smiřického gruntech skalických a na horách sv. Prokopa u Skalice, že mají nevydatné rudy. Nedlouho po tomto roce byly doly zatopeny a dolování ukončeno. V privilegiu Karla z Lichtenštejna danému Skalici v roce 1623 se již pouze konstatuje, že se v tamním obvodu dolovalo zlato, stříbro, měď a cín a že by kníže uvítal, kdyby se doly opět obnovily. Toto privilegium Skalici potvrdila v roce 1726 Marie Terezie Savojská z Lichtenštejna, rovněž ve víře, že by mohlo ještě dojít k obnově dolování. Císařský dvorní rada pro důlní záležitosti Jan Tadeáš Peithner z Lichtenfelsu (1727 – 1792) zmiňuje opuštěné doly ve Skalici se zbytky olověných rud a pěti galenitových stříbronosných žil.

stribrna-skalice-radnice

V roce 1715 se obrátili obyvatelé Skalice na vévodu Savojského, aby podle starých privilegií mohli obecním nákladem postavit novou radnici, aby byla obnovena městská samospráva a přiznání starých privilegií (osvobození od roboty a právo užívání pečetě). Dne 23. října 1715 byla žádost vrchností potvrzena a v roce 1719 již byla nová radnice postavena. Z této doby se také dochovala pečeť, v jejímž středu je havíř tesající do skály a okolo nápis PECET MIESTECCO SKALICE ANNO 1715. Další privilegia, která Skalice v této době získala, jsou již královská, tedy císařovny Marie Terezie. Dne 3. března 1747 královna potvrzuje privilegium Marie Terezie, vévodkyně Savojské, z roku 1726 a 4. listopadu 1757 uděluje městečku čtyři výroční a jeden týdenní trh.

Poslední pokusy o obnovení dolování ve Skalici pocházejí z konce 18. a 19. století, bylo však potvrzeno, že místní ložisko nikdy nedosáhlo většího významu Za stříbronosné jsou označovány doly na hoře sv. Martina u Kostelních Střímelic (východně od nich je mlýn při Vlkánčickém potoku, který se nazývá „Stará hora“), les mezi Stříbrnou Skalicí a Zásmukami severovýchodně od Bohouňovic, který se jmenuje „Na stříbrné“, hora sv. Prokopa jihovýchodně od Skalice a o naleziště u Hradových Střímelic, z kterých se přivádí voda do města. Staré štoly jsou dochovány také přímo ve městě.

Až do roku 1865 nevedla do městečka žádná silnice, byly tu jen polní a lesní cesty, některé dobré, jiné horší i špatné. První silniční spojení bylo vybudováno v roce 1866 do Kostelce nad Černými lesy. Ještě větší význam mělo vybudování Posázavské dráhy v letech 1899 – 1901, na které byla zahájena pravidelná doprava 7. srpna 1901. Zastávka Pyskočely byla v roce 1903 přejmenována na Stříbrnou Skalici. Zastávka byla ale na druhé straně řeky Sázavy a proto byl v letech 1901 – 1902 zřízen přívoz s hostincem, později nahrazený mostem.

Významnou památkou je městská kronika, která je uložena na obecním úřadě ve Stříbrné Skalici. Kronika pochází z roku 1715 a je nejstarší dochovanou obecní kronikou na Kolínsku. Dochovalo se také pečetidlo z roku 1610, v jehož středu je zobrazen havíř při práci a okolo něho nápis MIESTECCO SKALTCE 1610. Pečetidlo je uloženo v kulaté stříbrné schránce, na jejímž víku je vyryto: „Elias Grossberger Berekmeister und Richter Samuel Troyan Hauptmon zum Kostelecz 1610“. Druhé dochované pečetidlo pochází z roku 1803, je na něm vyobrazena skupina domů s kostelem na návrší, dole vpravo jsou zkřížená kladívka a letopočet 1803, okolo je nápis PECZIET HORNIKU MIESTECZKA SKALICE. Obě dochovaná městská pečetidla jsou uložena v Okresním archivu v Kolíně.

Stříbrná Skalice má 1019 obyvatel (ke dni 3. 7. 2006) a katastrálně k ní náleží obce Rovná, Hradové Střimelice, Kostelní Střimelice a samota Hradec.

Vzdálenost z Vyžlovky: cca 15 km

Jak se sem dostat? Ideálně na kole (údolím Jevanského potoka po silnici, přes Oplany, nebo přes Černé Voděrady a Kostelní Střímelice). Pěšky sérií značených cest – červená do Voděrad, zelená kolem Zvánovického potoka k rybníku Propast a dále k rozcestí Pod Kozly. Odtud údolím Oplanského potoka po žluté do Skalice. Obec je dobře dostupná autobusem (linka 382) a vlakem z Prahy.

Turistická mapa okolí Vyžlovky

Odkaz místa na Mapy.cz zde

Zpět